Po pěti letech připravila společnost Vltava Sailing pro své klienty velice zajímavou jednosměrnou plavbu Z thajského Phuketu na malajsijský ostrov Langkawi. Proti minulé plavbě jsme vynechali severní ostrovy národního parku Ao-Phang-Nga a zamířili rovnou na jih. Vynechaná oblast je sice zajímavá, ale zakalené moře a velké nebezpečí najetí na korál nás přimělo nechat si více času na jih. Což se ukázalo jako výborné řešení dvoutýdenní plavby.
Na plavbu jsme vybrali kýlovou jachtu Harmony 52 s ponorem 1,7 metrů. Tento údaj je pro tuto oblast velmi důležitý. Jsou zde velké rozdíly mezi přílivem a odlivem, které vás můžou dostat do potíží. Na lodi byla z deseti neohrožených námořníků polovina už na minulé plavbě před pěti lety.
Dlouhý let z Prahy do Phuketu jsme rozpůlili jednou nocí v Dubaji, v hotelu nedaleko letiště. Tuto zastávku doporučuji i ostatním. Po večerním příletu do Phuketu nás odvezl taxi do maríny, kde byla připravena naše loď. Do Thajska není potřeba vízum a odbavení na letišti proběhlo hladce. Ráno část posádky odjela na nákup, doplnit zásoby. Sice jsme si objednali větší část dopředu, ale to byly zásoby hlavně tekuté, tisíc piv se zdálo base managerovi příliš. Ptal se, jestli budeme taky pevnou stravu. Samotné předání lodi kapitánovi a jeho zástupci Viktorovi provedla sympatická Kanaďanka Louise, včetně nezbytného briefingu, který je pro tuto oblast plavby povinný. Upozornila nás na zákaz plavby v noci, což jsme věděli, ale zakázala nám i návštěvu Similianských ostrovů na západ Thajska. Jakékoliv škody a asistenci nám neposkytnou, kvůli přílišnému riziku.
Ještě si nás všechny vyfotili na víza do Malajsie. Museli jsme na ně počkat do druhého dne ráno, kdy nám je donesli vyřízené. Poplatek byl 200 US za všechny. Využíváme pohostinnost moderní maríny včetně bazénu. V blízkém okolí je mnoho restaurací, barů, a moderní sociální zařízení.
Před polednem vyplouváme kolem východního pobřeží ostrova Phuket. Za slabého větru doplouváme po 35 Nm na jih ostrova do Haven Marina Phuket, zátoky Chalong Bay. Kotví zde mnoho jachet. Uvazujeme se na bóji v chráněné zátoce. Stihli jsme ještě výlet za Budhou a večer hospůdku a pár příjemných barů. Vesničce se říká Malý Patong se vším, co k Patongu patří.
Ráno před vyplutím odmotáváme plovoucí mooring, který se nám zamotal kolem kýlu a kormidla. Cílem dnešní plavby je Patong, vzdálený 15 Nm. Cestou koupání u ostrova Ko Man. Před Patongem kotvíme nedaleko jetty. Večer povinná exkurze po proslavené Thanon Bangla. Mraky turistů chodí s očima navrch hlavy, co všechno je možné ve světě showbyznysu nabízet. Nekončící přehlídka mladých dívek a jejich dovedností. Pár zařízení odvážnější část posádky prošla a pro informaci uvádím vyhodnocení tří nejzajímavějších - Devils Playground, Suzy Wongo a Haarlem A Go Go. Další poznatky a dojmy si získejte sami, není třeba se bát.
V noci vlnobití, vítr šel jinak než vlny, neklidná noc. Ráno vyrážíme na nákup a po poledni vyplouváme na 30Nm vzdálený ostrov Ko Racha Noi, kam doplouváme až za soumraku. Vítá nás blankytné moře, koráli, ryby a osamělá pláž. Klidná noc. Ráno se potápíme, zkoumáme pláž. A ještě dopoledne míříme na východ na ,, malé Phi Phi,, ostrov Ko Phi Phi Lee, se slavnou pláží, Maya Bay, kde natočil slavný Leopardo Di Cardio film Pláž. Ta je údajně nejkrásnější na světě. Máme štěstí a k večeru se uvazujeme na jediné bóji v zátoce. Bójí je málo a lodě se na nich střídají. Kotvení v zátoce je přísně zakázáno, kvůli potápěčům. Večer naváží na pláž turisty, kteří tam dobrodružně přenocují a ráno je zase odvezou. To je panečku adrenalin! Ráno si myslíme, že budeme na pláži sami, ale již od rozednění přivážejí turisty v takovém počtu, že slavná pláž není pro vytažené lodě, long taily, vůbec vidět. Navíc při vstupu na pláž musíte zaplatit 400 bathů, což je i celodenní vstupenka na celý národní park Phi Phi. Raději mizíme a volíme obeplutí ostrova Phi Phi. Výsadek na opičí zátoce, zase po nás chtějí správci 400 bathů. Po minulé zkušenosti kotvíme na noc v jižní zátoce ostrova Don Tonsai Bay. Je zde podvodní Tsunami památník. Ostrov je pohostinný, kromě jiných služeb narazíme na pivo Guinness. Posádka chce přihlásit kapitána do ringu na box, ale to odmítám. Nechci nikoho zabíjet. Je sice bezvětří, ale přesto nás hlídač Petr povolává, když se loď blíží ke skále a tak ukončíme návštěvu ostrova a vracíme se na loď. Škoda je bezvýznamná, lehce odřené kormidlo. Záchrana lodi se musí oslavit. Jen strážce Petr je v menším šoku a oslav se nezúčastní. Je na něm vidět, že se s lodí ještě nepotopil. Tak snad příště.
A tak dále míříme na jih. První pit stop je na jihu ostrova Ko Lasta Yai, v sympatické zátoce Kantiang Bay s pěknou pláží a hospodami. Populární je zde bar ,, Why Not Bar´´ s nočním ohnivým show, což je atrakce téměř na každé pláži. My na show nečekáme a plujeme neohroženě do velmi silné bouřky, která se nasouvá z jihu proti nám. Není vidět v silném dešti, ale věříme přístrojům a vedle nás plující jachtě a šťastně dopujeme na ostrov Ko Ngoi south. Po bouři bývá klid, jak znají jistě ženatí jachtaři, a kotvíme v klidné zátoce po uplutí 35 Nm.
Ráno ještě okoukneme excelentní korálový útes a plujeme na ostrov Koh Muk, kde čeká další velká atrakce, jeskyně Emeralda, domácí jí říkají Tham Morakot. Je to vlastně kráter sopky a je zajímavá tím, že se do ní dá dostat jen plaváním pouze za odlivu tunelem 80 metrů dlouhým. Je dobré mít baterku a nikoliv mobil, což vyzkoušel Hroch z naší posádky. Zbytek dne se s mobilem loučil, moře je neúprosné. Plujeme dále k ostrovu Koh Kradan s pláží na jihu. Při vyloďování se Jirka pokusil utopit kapitána tak, že nepochopitelně otočil dinghy bokem na vlnu, která nás měla v klidu vynést na pláž. Pláž byla plná lidí z nedalekého resortu, kteří čekali na západ slunce. Po našem vystoupení většina spokojeně odešla, že už větší podívaná nebude. Kapitán překvalifikoval topení kapitána za nehodu a tak nebylo třeba dinghového věšet. Povečeřeli jsme v restauraci Viewpoint v resortu Paradise lost, název odpovídal.
Vyplouváme za svítání, čeká nás nejdelší etapa, dlouhá přes 50Nm do souostroví Butang. Původní úmysl byl udělat pit stop na ostrově Ko Liang Tai, ale v námořním pilotu jsme našli poznámku, že se po ostrově pohybují Thajci ozbrojení automatickými zbraněmi. Setkání s nimi jsme si odpustili. Během plavby začalo konečně slušně foukat, až ke 20 uzlům. Tento přísně východní vítr nás už další dny neopustil až do připlutí na Langkawi. Soustroví Butang je součástí Thajského národního parku. S příznivým větrem doplouváme ještě odpoledne a tak je čas na potápění u ostrova Ko Adang. Šnorchlováním a velkým potápěním je toto souostroví proslavené. Je zde spousty míst, kde se dá potápět na korály. Rovněž jsou ostrovy plné menších pláží, jako stvořené pro hravé páry. Navečer házíme kotvu severně od jediného obydleného ostrova Koh Lipe. Ostrov je proti minulé návštěvě poset resorty, že ani není kde se vylodit. Podaří se, večeříme v doporučené restauraci Papaya. Při návratu hlásí hlídka na lodi, že jsme se utrhli z kotvy. Zesílil vítr a čeká nás neklidná noc, kdy fouká kolem 20 uzlů a až ráno se uklidňuje. Škody žádné, pouze hlídač Petr posílený o Zdeňka je opět silně vyveden z rovnováhy.
Ráno plujeme západně k ostrovu Ko Butang, po kterém je souostroví pojmenováno. Když se nám podařilo uvázat se k jediné bóji, která tam je pro potápěče a nikdo nás nevyhnal, zjistili jsme, že to je nejhezčí místo nejen souostroví, ale pro nás i celé plavby. Vedle nás přijeli místní rybáři a nám se podařil obchod. Vyměnili jsme dva kartony piv za ryby, které jsme neprodleně ugrilovali. S bójkou jsme měli štěstí, dočetli jsme se, že kdybychom hodili kotvu na korál, je pokuta 15.000 US dolarů. Nejsem si jist, že místní rybáři kolem nás nehodí kotvu na korál, ale mají asi množstevní slevu.
Další den máme v úmyslu doplout na ostrov Ko Tarutao se zastávkou na Ko Tanga. Směr plavby je přímo na východ a při větru 20 až 25 Nm se nechceme probíjet na východ a zůstáváme na vlídném ostrově Ko Lipe, tentokrát z druhé, jižní strany. Při silném větru bylo třeba hlídat loď, ale kotva držela pevně, jen alarmy v přístrojích s tím nesouhlasily.
Je dvanáctý den plavby a my vyrážíme do cíle naší plavby na souostroví Langkawi v Malajsii. Opět nás čeká asi 50 Nm, samozřejmě proti větru o síle kolem 20 uzlů. Naštěstí je naše jachta velmi rychlá a stoupá také poslušně. Po celodenním plachtění a závěrečném motorování kanálem připlouváme do maríny Royal Langkawi Yacht Club. Čeká nás base manager Clément, který je rovněž velmi sympatický a je zajímavé, že je také Kanaďan, jako Louisa v Phuketu. Mám dojem, že naše jachta Zola je jeho majetkem. Velmi ochotně nám opravuje drobné závady a pomáhá s celním a pasovém odbavení v nedalekém terminálu. Hezká celnice Malajka si nás všechny prohlídne, orazítkuje a zvědavě se ptá, proč nemáme s sebou ženský. Pro jachtaře je vysvětlení jednoduchý, ale Malajka by ho stejně nepochopila, tak jen mávnu rukou, ale její údiv nemizí. Marína je po rekonstrukci a plná restaurací, barů, kde máme slevu 10% slevu, což při našich nárocích není zanedbatelné. Dále jsou zde moderní záchody a sprchy a pěkný bazén s vířivkou. Velká nákupní střediska deset minut chůze nebo taxíkem pět minut do hlavního města Langkawi Kuahu, které je vstupním místem na ostrovy. Souostroví Langkawi tvoří 99 ostrovů, obydlené jsou ale pouze čtyři. Využíváme poslední den a po přihlášení na celnici jedeme na velkou atrakci ostrova, visutý chodník Skybridge. Neméně významný je ostrov také tím, že je zde bezcelní zóna, Alkohol a cigarety opravdu levné.
Návrat domů si prodlužujeme přes Saigon, kde jsme tři noci. Velice moderní velkoměsto s deseti miliony obyvatel a ohromnou výstavbou. Nás nejvíce zaujala celodenní projížďka ústím veletoku Mekong s velmi sympatickou průvodkyní. Kromě výkladu nás bavila okouzlujícími grimasami. Možná jsme ale byli ovlivněni třítýdenním pobytem ve společnosti deseti chlapů. Místní podnikatel Miloš, který ve Vietnamu vyrábí již přes deset let vánoční ozdoby, nás vítá v jeho oblíbené restauraci, kde stojí pivo naše čtyři koruny. Při placení jich máme na lístku 95. Slušná reprezentace pivní velmoci.
Co říci závěrem. Náš výlet Thajskem, Malajsií a Vietnamem trval tři týdny, které utekly jako voda v Andamanském moři. U nás ve firmě víme, že podobných objevných plaveb už na naší kouli moc nezbývá. Proto se vydejte po našich stopách bezpečnými vodami bez pirátů, migrantů, dotěrných domorodců, ale za to s vlídnými ostrovany, blankytným mořem s prázdnými plážemi, korálovými útesy a vlídným podnebím.
Text: Vladimír Křepelka, Foto: Pavel Škabrout, Petr Muck
